RYBÁŘSKÉ ZÁVODY – MICHÁLKOVICE

A znáte tenhle: Štenkrují se dva rybáři. Ten jeden povídá: „Člověče, když jsem byl večer na Michálkovickém rybníku, chytil jsme tam dvoumetrového kapra. To ti povídám, to byla dřina, než jsem ho vytáh. Ještě, že byla jasná noc a bylo na to vidět. „Neříkej“, povídá ten druhý. „To já jsem tam byl asi po tobě, protože nahodím, trochu potáhnu, a je tam! A tak tahám, rvu se s tím mackem, a najednou šup a mám to u nohou.“ „Kapra?“ptá se ten prvý. „Ale né. Petrolejku, člověče, a ta ještě svítila. Co ti budu povídat, chlape, takovýmhle plamenem!“ „Kecáš, ty si ze mne děláš splávek na plankton, že?“ povídá naštvaně ten prvý berouc do ruky podběrák, aby jím dotyčného náležitě označkoval. „Určitě ne. Jak já bych si to mohl dovolit, né?“ brání se vystrašeně ten druhý. „Ale když na tom kapru ubereš tak metr a půl, tak já ti tu petrolejku klidně i zhasnu, jo?“ No, a tak to mezi členy Petrova cechu chodí. Určitě záleží na velikosti a množství. A tak je zajisté dobré, když se, v dobrém slova smyslu podobně „postižení“, občas sejdou a zkusí si to ve stejných podmínkách a za náležitého dozoru. Není nad trochu objektivity, že? Pro všechny a hlavně ty, kteří z nějakých záhadných důvodů v tu sobotu nechytili nic, tu bylo ještě útěšné kolo štěstí nebo tombola. Nebo i možnost dát si jen tak frťana. Když už to rybářům u vody, na rozdíl od myslivců, ještě nikdo nezakázal. VJ

foto: Ivan Zavrták, Vladislav Jasiok / 16.3.2019

Napsat komentář